Rok světla 2015

Thomas Alva Edison: Vynálezce průmyslové žárovky 

Před přibližně 100 lety rozsvítily elektrické lampy celé město, díky vynálezu Thomase Alvy Edisona. Předtím používané plynové lampy již od tohoto okamžiku nebyly používány.

Cesta k tomuto vynálezu byla, tak jak to již bývá, složitá. Ale s asi 50 zaměstnanci se tomuto fyzikovi podařila senzace: „Žárovka pro každého, kterou může mít každý.“  Cílem Thomase Alvy Edisona byla vynalezení lampy (žárovky), kterou si mohl dovolit každý, a která byla určena pro masovou produkci.

V říjnu onoho roku přišel na strhující nápad, který mohl změnit svět. Otočil vláknem svého knoflíku, dokud mu držel v ruce. Jen jeden kousek vlákna mu visel ven. A to bylo ono! Vlákno jako proudový vodič. Edisonovi se podařilo umístit uhlíkové vlákno do žárovky, která byla vzduchoprázdná. Jeho sen se stal skutečností. Žárovka vyrobená z běžné nitě shořela za 40 sekund.  Jako základ pro své žárovky použil Edison klasickou skleněnou baňku od Heinricha Göbela. První žárovka byla rozsvícena 21. října 1879 a svítila 40 hodin.

Heinrich Göbel: Vynálezce žárovkové baňky

V Německu narozený hodinář, se původně vyučil zámečníkem a později působil v USA. Ve své dílně začal pan Heinrich Göbel vyrábět hodiny a optické nářadí pro vysoké školy, které také často bylo používáno k pokusům pro obloukové lampy. Po nějaké době začal sám pracovat jako optik, začal experimentovat se žárovkami a po několika pokusech objevil správný materiál pro žhavící vlákno (jako svítící tělísko používal zuhelnatělé bambusové vlákno zatavené ve skleněné baňce, které údajně dal do skleněného flakonu od kolínské od Eau-de Parfum 4711)! Odvzdušnění skleněné baňky se mu podařilo díly rtuti, neboť vakuová pumpa v té době ještě nebyla vynalezena.

Ale již v roce 1859, měl prý již se svými žárovkami dosáhnout celkové doby svícení okolo 400 hodin. Do svého životního díla vložil Heinrich Göbel celý svůj majetek. Opomenul však přihlásit svůj vynález žárovky na patentovém úřadu a svůj vynález raději používal každý den pro osvětlení své výlohy hodinářského obchodu, i když ve své podstatě se mu podařilo vynalézt žárovky, které se nepříliš lišily od těch vynalezených později T. A. Edisonem.

Henry Joseph Round: Vynálezce světelné diody (LED)

V roce 1907 objevil vědec Henry Joseph Round anorganickou látku, která byla schopná svítit, pokud bylo přiloženo elektrické napětí.  Toto byl jenom začátek dnešního LED osvětlení.

V roce 1951 došlo k velkým pokrokům v polovodičové fyzice. Od této chvíle bylo možné, díky vývoji tranzistoru, podmíněně rozsvěcovat světlo. Vše šlo ještě dále díky experimentům se sirníkem zinečnatým, avšak naděje stoupala dále díky dalšími výzkumu polovodičů.  Díky stoupajícímu úspěchu ve výzkumu s polovodiči se již koncentrace od roku 1957 zaměřovala jen na ně. Díky galiu-arzeniku a galiu-fosidu v polovodičích bylo možné světelné záření viditelně zvýšit.   

První LEDky takové jaké je známe dnes, přišly v letech 1960 a měly světelné spektrum od červené po žlutou! Od sedmdesátých do devadesátých let se rozšířilo světelné spektrum poté také na zelenou, modrou až k UV záření.

Všechny modré LEdky, které byly před rokem 1992, byly na křemíkovo-karbidové bázi a měly jen nízké využití světelného zdroje. Prví LED v roce 1962 dosahovaly využití světelného zdroje od 0,1 lumenů na watt. Dnes se efektivita zvýšila na 100 lumenů pro watt. Tento razantní vývoje vede ke stále lepší kvalitě polovodičové vrstvy.  

V současné době existují světelné diody, které disponují bezmála všemi barvami!